Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

OU SÉ DI SÉ AN LUIL NOU NI AN KÒ-NOU

OU SÉ DI SÉ AN LUIL NOU NI AN KÒ-NOU

   Adan ti tet zépeng-la yo ka kriyé Matinik la, ni anlo moun éti kabech-yo pli red ki an zékal koko, pi red ki an woch menm. Ou abo espitjé yo sisi-sila, pa fè tel bagay, pa ay tel koté, yo sanfoutépamal. Sé zafè-yo yo ka fè ! Ba yo lè, fout ! Menm lè zot wè sé lémetjwas ki ka mandé popilasion-an respekté an bagay. Ki mè ki dépité ki Préfè ki prézidan la-Répiblik, yo pa pou konnet ! Sé gou épi lidé-yo yo ka fè. Konpowtasion-tala ka fè moun-andéwò pété ri, men lè nou bien gadé, pa ni an patat pou ri adan sa.

Poutji ?

   Sé davwè kalté foubennri-tala pé danjéré toubannman, soutou lè ni mové tan. Anni gadé foto-a ki anwo artik-la ! Ki manniè chofè-a pa wè ki fok pa i té séyé janbé lariviè-a abo lè ni bel bo tan, i ni labitid pasé nawflaw ? Sa pé paret enkonprènab. Sa pé tou ka sanm an konpowtasion ki suisidè. Enben, misié chaché travèsé kanmenm ek mi anvwala i ped ta'y la. I pati kay Man Moun. Pou ki sa ? Pou ayen ! Pou an jes sanfouté !

   Istowyen, sosiolog ek sikolog ki an lesplik pou sa : Neg pwan sitelman fè anba ladjoukann ki yo pa lé obéyi pèsonn. Dékatiyaj-tala pé paret jis. Pou tout bon, afos pwan kout lengwez, afos sibi movezté koumandè ek jérè adan sé chan kann-lan, afos yo fèmen yo adan lajol bitasion lè yo té konmet an bévi an zié Bétjé-a, Neg-la vini rayi lobéyisans. Tout pwel-li ka lévé doubout ansanm ou ba'y an lod. Dayè, té ni an krey Neg yo té ka kriyé Neg-mawon ki té simié foumalkan nan fondok bwa pasé yo té rété anlè bitasion-an pou koupé kann tout lavi-yo ba Bétjé-a.

   Men ladjoukann lwen dèyè do-nou atjèman ek pétet fok nou chaché an lot lesplik ki sa. Es lavi-a pa vini two flouz jòdi-jou ? Anni gadé : chak lè nou bizwen oben nou lé an bagay, nou ka djélé anmwé, nou ka manifesté an lari, nou ka blotjé lawout kisasayésa...ek adan an bat-zié, Manman la Fwans ka vréyé ba nou sa nou té lé a. Nou anni vini kon an bann timanmay gaté ki pa ka obéyi pèsonn. Fok nou sa gadé kò-nou an manniè onnet olié nou toujou ka chèché leskiz ba kò-nou ek akizé lézot.  

   An pep ki doubout ka gadé kò'y nan miwè san pè dékouvè sa i yé...

 

Vokabilè :

Atjèman : maintenant.

Davwè : parce que.
Dékatiyaj : analyse.
Enkonprènab : incompréhensible.

Flouz : facile.
Kabech : tête.
Kay man Moun : l'au-delà.
Krey : groupe.
Foubennri : je-m'en-fichisme.
Konpowtasion : comportement.
Ladjoukann : esclavage.
Lémetjwas : les autorités. 
Lengwez : fouet.
Lesplik : explication.

Miwè : miroir.
Moun-andéwò : étranger.

Oben : ou bien.

olié : au lieu de.
Nawflaw : impeccablement.
Patat : rien.
Simié : préférer.

Zone contenant les pièces jointes

 

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.