Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

MAREN-PECHE MATINIK KA PWAN FE : OTI LUREL ?

MAREN-PECHE MATINIK KA PWAN FE : OTI LUREL ?

Dépi pasé 10 jou, maren-péchè ka goumen pou Léta fwansé rikonnet ki yo ka pwan bon fè apré zafè yo entèdi moun péché palakoz kolowdékòn. Sa ka fè pres dé lanné atjelman ki Lapréfekti pibliyé an kominiké pou di fok pa pwan ki pwéson ki langous adan an réjion ki ka pati dépi Trinité pou rivé jik Voklen. Kifè sé tout sektè lapech Matinik ki ka touvé kò’y anba dlo aloski i pa ni pies kalté model reskonsabilité adan pwézonnaj lanmè-a.

Tout moun sav ki moun ki lotè vakabannajri-tala ? Tout moun sav ki sé gwo plantè-a (laplipa adan yo sé Bétjé) ki simen klowdékòn san rété adan plantasion bannann Matinik pannan 30 lanné (1972-1992). Abo ékolojis pòté plent an jistis kont Léta fwansé, abo yo mandé ki sé reskonsab-la pasé douvan tribinal, Léta fwansé pa brennen an may. I bien sanfouté !

Kidonk, pou disparet pa anni pwan-yo, sé péchè-a pa té ni dot solision ki blotjé pò-a. Sé la tout machandiz ki sé Bétjé-a ek sé patwon-an ki ni sipèmaché-a ka débatjé. Lamenm, nou anni wè anlo adan yo ka rélé anmwé, ka di konmkwa sé péchè-a lé dépotjolé lékonomi Matinik. Yonn-dé jik mandé ki Lapréfekti voyé jandam dèyè sé péchè-a pou tiré baraj-la ! Sa sé mésié konpwann ? Ki péchè ki pa ni an tjou-patat reskonsabilité adan pwézonnaj klowdékòn la asepté mò fen ? Ki yo asepté vini chomè ?

Sé péchè-a si-telman pa lé dépotjolé lékonomi péyi-a ki yo asepté négosié épi Léta fwansé ek pliziè réinion fet atè Lapréfekti pou gadé-wè ki manniè yo pé endemnizé sé péchè-a. Sa sé péchè-a ka mandé, sé pa gwo lajan, sé pres ayen pa rapot a lajan sé sipèmaché-a ka genyen, soutou adan périod lafet tala : 5 million éwo. Men, Lapréfekti rijété dimann-yo ek pwopozé yo an vié ti lanmonné sal : 1 million éwo selman. Pwopozision-tala pa ayen dot ki fouté pa mal di djel sé péchè-a ! Ek sé pou sa yo désidé ralé kò-yo adan négosiasion-an. Pannan tan-an, La-Réjion pa ka brennen ! Met-a-manyok li ka fè wol i pou pep-la dapré’y, mé an final di kont, tout moun pé konstaté ki i ka défann lentéré sé pwofitè-a ek sé Bétjé-a.

Ki Léta fwansé ki La-Réjion ka pwan risk ki an voum pété nan péyi-a, ki an brital mouvman kòlè anni fet davwa plizanpli moun ka vini pòté soutien-yo ba sé péchè-a asou pò-a. Sa vré ki malérezman anlo Matinitjé sanfouté di sitiasion sé péchè-a, mé ni anlo adan yo tou ki paré désann an lari pou sipòté koz-yo.

Tansion blésé !...

Pou bout, nou pé mandé kò-nou koté misié Victorin Lurel yé ? Misié minis lé dènié koloni fwansé ek i té pou ouvè bouch-li, i té pou gadé-wè es pa ni tjek solision sérié yo pé touvé pou koumansé rézoud poblem-la. Mé olié i brennen kò’y titak, misié envizib ! Li ki si-telman enmen fè bel plodari, mété bel gran fwansé’y déwò, nou pa ka tann wach-li !

Tansion, lézom !...

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.