Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

28 oktob sé "Jounen Kréyol" : mèsi anpil péyi Donmnik !

28 oktob sé "Jounen Kréyol" : mèsi anpil péyi Donmnik !

 Sé nan lanné 1981, gouvelman péyi Donmnik désidé chwézi 28 oktob pou sa gloriyé lang zanset-nou kivédi KWEYOL. Lamenm apré, tout sé lézot péyi kréyolopal la batjé abò.

 Ek sé pa anni sé péyi kréolopal-la men popilasion-andéwò (diaspora) nou tou kontel sa ka viv atè Kébek, lé Zéta-Zini, la Fwans, l'Anglitè kisasayésa...Adan menm balan-an, gouvelman péyi Sésel, nan loséan endien, mété doubout an bidim FESTIVAL KREYOL ki ka diré yon mwa antiè épi kont, chanté, lekti teks, konférans, konsit (kolok). Gwadloup li-menm pa ped tan pou mété doubout an MWA KREYOL anba lopsion Konsey jénéral. Kantapou Ayiti, koté asou latè oti ni plis kréyolopal (kréyolofòn), i kréyé primié AKADEMI KREYOL AYISIEN.
 Adan sé lézot téritwè-a, ni anlo bagay ki fet tou kisiswa Sent-Lisi, Matinik, Guiyàn, la Réinion oben Moris. Jòdijou, pa ni yon sel péyi kréyolopal asou latè ki pa ka gloriyé (sélébré) LANG KEYOL nou an. Pa yon sel ! Lè nou ka viré gadé an ariè, kontel ni 60 oben 70 lanné di sa, nou blijé rimatjé ki ni anchay pwogré ki fet. Kontel :
 
   . KWEYOL ni pwop lékriti'y atjelman, an lékriti ki pa ka dépann asou ta fwansé-a ankò, menmsi ni ti diférans ant sé diféran péyi-a.
 
   . KWEYOL ni litérati'y épi liv poézi, kont, fab, woman, pies téyat kisasayésa...ki ka paret chak lanné anmizi-anmi plis.
 
  . KWEYOL ni diksionnè'y, vré diksionnè pa sanblaj-mo (leksik) kon sa toujou té ni labitid fet.
 
  . KWEYOL ni gramè'y, gramè ki pa ka fè dapiyan asou gramè fwansé a ankò kon an tan lontan.
 
   . KWEYOL antré andidan lédikasion : lékol-timoun (lékol primè), lékol-jenn-timoun (kolej), lékol-jenn-jan (lisé) ek adan Linivèsité pis ni an Lisans, an Mastè ek an Doktora kréyol atjelman.
 
   .  KWEYOL ni konkou'y pou sa rikrité pwofésè : CAPES kréyol ek Agrégasion kréyol.
 
 . KWEYOL antré légliz, laradio, latélé ek sa ki pli pòtalan (enpowtan) adan nich-twel (sit-web) pis sé la laplipa jenn moun ka pwan nov (enfowmasion) jòdi-jou.
 
  . KWEYOL antré adan piblisité ek sé lantoupriz-la konpwann ki yo pé pa ralé-vini sé konsomatè-a si yo pa ka sèvi lang tou lé jou yo.
    
 Kivédi lang gangan-nou (zanset) érisi rantré tout koté aloski an tan lontan, sel koté moun té ka asepté'y sé té adan chanté ek lanmizik. 
 Kidonk ki sa ki mantjé KWEYOL pou i vini an lang kon nenpot ki lang asou latè ? Ki sa fok fè an plis pou ba'y plis balan ? Pou tout moun ba'y lonnè ek respé i mérité ? KI SA ? Lè nou ka fè tan tounen-viré poblem-la, lè nou ka maté'y ek dématé'y, lè nou ka pwan tan katjilé asou'y, nou blijé wè ki répons-lan klè. Répons-lan pa bizwen tranndouzmil plodari (diskou).
 Mi répons-lan : sa ki mantjé KWEYOL toujou sé an Volonté Politik ! Davwè sa bien bel fè JOUNEN KREYOL, FESTIVAL KREYOL, MWA KREYOL kisasayésa..., men si sé pou lè mwa novanm rivé, tounen do ba lang-nou ek déviré an manniè nofwap (enpasib) adan fwansé oben anglé, sé pa lapenn. Lapenn  pa vo ! 
  Antouléka, MESI ANPIL péyi Donmnik ! 
Image: 

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.