Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

KREYOLAD 257 : SÉ POU LA VIKTWA ?

KREYOLAD 257 : SÉ POU LA VIKTWA ?



An mwa mobilizasion, «  kolektif 5 févriyé » ja trapé yonndé pwen dan sa yo té mandé, kontel désan éro lajan wosé épi yondé machandiz ki pou bésé.

Ni an sendika ki majoritè (pas i ni an majorin ki chef)) i mandé 50 éro an plis.

Man palé ba pèsonn konsèy, pas Misié Konsèy mò Senpiè.

Mé si ou faché épi an moun, i vini lonjé lanmen ba'w, es fodré ou pofité pou koupé bra'y ?

 

Si nou gadé dan listwa Matinik, pies mouvman lagrev pa janmen rivé trapé otan.

Lè nou ka gadé pabò Gwadloup, Jak pati an péyi san chapo ek i mennen dé jennjan alé.

Matinik, menmsi nou tann di éti an malad épi dializ ped ta'y la, nou pa ni désé.

Es fok atout fos fodra ni mò pou nou moli ?

Es «  Kolektif-la  » pé pa kontinié négosié toupandan lékonomi ka ripran larel ? (Pas péyi sé ta-nou, sé pa ta yo).

 

Nou ja ni an viktwa anlè kò-nou menm, pas nou konstaté ki manniè nou té enmen alé plen kadi-nou ora djel épi anlo kochoni nou pa toujou bizwen.

Es nou pa aprann titak plis asou manniè fè nou ?

Es sé bétjé selman ki pofitè ?

Anni gadé asou marché oben an ti-boutik, pétet nou ké wè yonndé « piti » ka fè gro pofitasion.

Si nou pa chanjé manniè fè nou, pé ké ni la viktwa !

Si nou pa bokanté manniè wè nou, pé ké ni la viktwa !

Si wè nou pa chanjé manniè aji, asiré sé pa pou laviktwa nou ka alé mé pou Matinik pèdi nou ka maché!

 

Pas si nou bien gadé, si Matinitjé pa ni konfians dan Matinitjé menm, asirépapétet nou pé di nou ja pèdi.

 

Atjelman tout moun lé tout bagay lamenm. Yo ka jik ba'w sa'w pa bizwen pa koté nwel, pou péyé'y lè pak rivé. Mé délè, lè pak rivé ou ka pran pak pas ou pa sa péyé'y, potfèy-ou krévé pak an pak.

 

Es nou pé genyen an sel kou ?

Es la viktwa sé pa an goumen touléjou ?

Pengad nou pa brilé kay-nou pou an rat !

Ni yonndé matinitjé ki chef lantoupriz ki pa sa péyé travayè-yo.

Sa ki rivé gadé travay-yo, ké trapé 200 éro ; mé sa ki ped travay-yo konmen yo ké ni ?

Asiré yo ké rété pou lapléré pas yo pèdi sadin épi karang !

Es a moman-tala, Léta pé ké toujou papa-yo oben manman-yo ?

chanté-a ka di «  Sé pou la viktwa nou ka alé  » mé :

Nou ka alé pou laviktwa kimoun oben ki sa ?

Jid

 


Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.