Kon chak lanné, sé moun "Gran Sanblé"-a (kivédi MIM, PALIMA, PCM, CNCP ek MARTINIQUE-ECOLOGIE) fè an bel gloriyé nan mémwè yo sanmdi 19 septanm. Sé an gloriyé ki fet adan kondision tibwen espésial parapot a zafè kovid-19 la pis fok pa té ni twop moun sanblé ek soutou kolé twop yonn anlè lot.
Douvan sé estati-a éti Bertin NIVOR kréyé a, pliziè metamanyok "Gran Sanblé" kon Alfred MARIE-JEANNE ek Marie-Hélène LEOTIN pwan lapawol pou espitjé pòtalans Gawoulé Septanm 1870 la adan liswè Matinik ek ki lison nou pé tiré jòdijou di sa ki pasé a.
Lè 29 septanm ka vini, ké ni an gran maché, an randoné, dépi bouk Lawviè-Pilot pou rivé jik nan tek mòn-la éti sé konbatan-an té réfijié kò-yo a lè pouvwè fwansé a té koumansé dérayé yo. Sé MARTINIQUE-ECOLOGIE ki ni reskonsabilité maché-tala ki ké ni 2 dékatman :
__yonn pou moun ki pa ni labitid maché ek ki ké pati di lanméri Lawviè-Pilot pou rivé Lizin Lamonni : 1h é dimi.
__an lot pou moun ki pa pè maché anba gran soley ki ké pati di menm lanméri-a pou rivé jik nan tet mòn-la : 3h é dimi.