Accueil
Aimé CESAIRE
Frantz FANON
Paulette NARDAL
René MENIL
Edouard GLISSANT
Suzanne CESAIRE
Jean BERNABE
Guy CABORT MASSON
Vincent PLACOLY
Derek WALCOTT
Price MARS
Jacques ROUMAIN
Guy TIROLIEN
Jacques-Stephen ALEXIS
Sonny RUPAIRE
Georges GRATIANT
Marie VIEUX-CHAUVET
Léon-Gontran DAMAS
Firmin ANTENOR
Edouard Jacques MAUNICK
Saint-John PERSE
Maximilien LAROCHE
Aude-Emmanuelle HOAREAU
Georges MAUVOIS
Marcel MANVILLE
Daniel HONORE
Alain ANSELIN
Jacques COURSIL

ANFINALDIKONT, AN OWDINATÈ BIEN POTALAN

ANFINALDIKONT, AN OWDINATÈ BIEN POTALAN
 
 Matinik, anchay moun ki poko sitelman vié jodijou pa wè jou épi an owdinatè oben an powtab adan lanmen-yo.

                                                           ***

 Kidonk man pa ni tan konnet lépok moun té ka matjé ek an plim épi lank Chin, men fok zot sav avan man rivé kolej, man pa té janmen wè sé kalté aparey-tala an lavi-mwen ! Dayè-pou-yonn, lè ou té fè tan ni chans wè an powtab, i té gwo épi épé ek i té ni an lantenn. Anplis i té led, i té chè, i pa ké ka fè foto épi i pa té ni Enternet adan'y. Man ka chonjé ki pou ou tè fè lafet épi an moun ou té ka di'y: "Ban mwen wè gwo frijidè'w-la !"
 Kivédi, lè man té bizwen touvé an bagay pou rivé fè an travay lékol-mwen, man té ka ouvè an liv, an diksionnè oben an ansiklopédi. Man pa té pé anni alé asou Enternet épi an powtab oben an owdinatè. Dayé, sé pwofésè-a menm pa té sa djè menyen sé owdinatè-a non pli, men yo débriyé kò-yo anmizi-anmizi ek yo aprann nou fè'y tou, kon yo té pé, adan sal enfowmatik kolej-la.
 Men, ni anlo pwofésè ki pa té lé tann palé di sa pies toubonnman kidonk anlè bilten lékol mwen, man toujou té ka wè lékriti an konpanyi ki té ka kontinié ranpli'y a lanmen. An plis, lè sé menm pwofésè-tala té ka ba nou fè an wouchach kisiswa an fwansé, an listwa, an pangnol oben an bioloji, nou té ni lentèdiksion anni fotokopié primié bagay-la nou té touvé a anlè Enternet. Yo té lé nou djoubaké ek rimet yo an vré esposé ek, pli souvan ki rarman,  nou té ka matjé'y a lanmen.
 Kivédi, si nou té ni an tet red ek nou té fotokopié an paj Enternet, nou té ka trapé an bel zéwo épi an mésaj ba lé paran-nou adan karné-nou an.
 Alè-tala, nou té ka konprann sé té pou fè nou wè lanmizè pas nou té dé timanmay ek nan lespri-nou, tout sé répons-lan té bon davrè yo té matjé anlè ékran-an. Men lè nou grandi titak, nou réalizé ki yo té ka fè sé goj-tala anlé nou an manniè red davwè yo té lé ba nou an pal pou nou té vini otonom an fwa pou tout adan zafè owdinatè tala. 
 Yo té ka wè pli klè ki nou davwè yo té ni lespérians. Kivédi yo té lé nou aprann ki an owdinatè sé an zouti, men sa ki pli potalan ba an moun anlè latè, sé sa i ni andidan kabech-li, valè'y ek pwop refleksion'y. Aprézan, man ka pansé sé an bagay nou tout té pou ka aprann dépi tou piti adan fanmi'y nou ek lékol. 
 Anlo moun jénérasion-mwen bien sav ki lateknoloji sé an bon bagay, men nou sav i pa ka ranplasé sé liv-la ek travay lespri. Kidonk pannan konfinman-an, nou wè ki manniè an owdinatè ek Enternet té nésésè ba tout sa ki té pou kontinié travay a distans ek sa ki té pou aprann lékol lakay-yo. 
 Anfinaldikont, lévolision pòtalan pas i ka ba nou an pal adan lavi-a kontel fè liannaj épi tout moun oliwon latè. Men kon pou tout bagay fok ou ba'y ran'y pou i pa lapenn mennen'w pa bout nen : "Sé pa lavi ka kondui mwen, sé mwen ka kondui lavi-mwen!".

Connexion utilisateur

CAPTCHA
Cette question sert à vérifier si vous êtes un visiteur humain afin d'éviter les soumissions automatisées spam.

Pages